Pěstovat si vlastní zeleninu může každý, kdo má kousek políčka nebo malou zahrádku. A i ty nejmenší první úspěchy jsou základem těch větších. Kdo zkusil pěstovat pár rajčat a okurky, tak ví, že na tom moc není. Stačí pár větších kbelíků a slunné místo, koupit sazenice a zalévat. I těch několik málo rostlin pak v sezóně dává okurky i rajčata každý den.
Co ale kdybychom chtěli zvýšit úrodu a zkusit i něco náročnějšího. Co takhle papriky nebo salátové okurky? A co teprv, když nechceme stavět rovnou celý skleník, který stojí i několik desítek tisíc? Nejjednodušší řešení pro další krok v domácím pěstování je: Pořiďte si fóliovník.
Zahradní fóliovníky mají několik výhod. Kromě nízké ceny a super poměru cena/výkon je také fakt, že je dokáže postavit každý kutil. A když doslouží, tak náhradní plachty se dají koupit za zlomek ceny samotného fóliovníku. Prostě vyměníte pokrývku a jede se dál.
V našich podmínkách vydrží plachta v pohodě tři roky. Výsledná úroda z foliovníku bohatě převýší pořizovací cenu. A to již po prvním roce úrody. A to nemluvíme o tom, že máme vlastní zeleninu, u které máme perfektní přehled o použitých hnojivech a způsobu pěstování.
Krok 1
Krabice s fóliovníkem dorazila. Hledáme kousek volného prostoru a jdeme ten zázrak otevřít.
Že postavit fóliovník není žádná věda, prakticky ukazují otec a syn. Ve dvou se to lépe táhne i staví.
Krok 2
Z krabice na nás hned po otevření kouká hromada trubek, plachtová fólie, sáček se šroubky, lanky a návodem.
Letité zkušenosti s nábytkem Ikea nám napovídají, abychom postupvali podle přiloženého plánku.
Krok 4
Trubky jsme si rozdělili podle čísel. Nemusíme se pak tolik přehrabovat v celé hromádce.
Začali jsme skládat podstavu fóliovníku s oběma čely.
Krok 5
Ihned zjišťujeme, že fóliovník není party stan. Bude to chtít nářadí.
Pár kroků do garáže a saháme najisto do šuplete pro desítku klíč a křížový šroubovák.
Krok 6
A teď jen dokola šroubovat a šroubovat.
Dělíme si role: jeden podává a přidržuje, druhý montuje. Otec jako podržtaška, syn jako montér. Ale vy si to klidně zařiďte jinak ;-)
Krok 7
Konstrukce fóliovníku už stojí .
Vrháme se tedy na přípravu podloží, na kterém náš budoucí zeleninový fóliovníko-supermarket bude stát.
Krok 8
Bereme na pomoc nivelák (a otec bůhví proč vzpomíná na český seriál Návštěvníci).
Nebojte. Stejnou práci odvede i vodováha a provázky.
Na kontrolu přispěchala i naše vousátá kolie. Ke stavbě fóliovníku jinak kolie ani jiné zvíře není potřeba.
Krok 9
Jak rychle psisko přiběhlo, tak i odběhlo. Možná nudou, možná proto, že jsme připravený srovnaný podklad začali hutnit malou vibrační deskou.
Určitě můžete podklad i ušlapat, ale máme rádi stroje. Dodá to výsledku na důležitosti.
Krok 10
Fóliovník může stát normálně na zemi. Ale vypomohli jsme si starými trámy. Nebyly ničím namořené.
Životnost trámů odhadujeme tak na 3 roky. Tou dobou už ale počítáme se skleníkem z polykarbonátu. V něm mimo jiné zúročíme zkušenosti z fóliáku.
Tři roky jsou dost dlouhá doba na to se leccos naučit.
Krok 11
Pokud se pozastavuje nad tím, že vousatá kolie je hromada chlupů a na fotce něco nehraje, tak máte pravdu. Naše holka přímo nesnáší česání, a tak jde vždy jednou za čas pod strojek.
Ale zpět ke stavbě. Znovu jsme dohledali plachtu a zkusmo jdeme zastřešit. Prováděli jsme to bokem, ať si nešlapeme po připraveném podkladu.
Krok 12
Ujistili jsme, že nám konstrukce sedí na podklad. Několika vruty a kousky plechu přichytáváme konstrukci k trámům, které tvoří pevnou základnu.
Pokud nechcete fóliovník fixovat takhle napevno, tak už z výroby je plachta opatřená poutky na napínací lanka (ach ty vzpomínky na stanové tábory..).
Pozorné oko si všimne nopové fólie. Na té stojí trámy a také je odděluje od substrátu. Cílem je zvýšit životnost trámů a oddálit jejich nevyhnutelné shnití.
Krok 14
Kutilský duch nás navádí, abychom si zjednodušili budoucí používání a zvýšili záhony uvnitř. Takže bereme pár desek, prohlubujeme vnitřní chodníček a tvoříme vyvýšené záhony.
Nebudeme se tak muset při pěstování moc ohýbat. Je to řešení za pochodu, ale za pohodlnější používání to určitě stojí vyzkoušet.
Instalovali jsme zapuštěním vnitřní ohrádku a vytvořili tak vyvýšený záhon. Nebo spíše snížený chodníček.
Všechny dřevené části jsme opět oddělili od zeminy nopovkou a na dno chodníčku jsme položili tkanou textilii.
Ta opět není nezbytná, ale nechceme si dovnitř a ven nosit mazlavou hlínu. Je to levné a čisté řešení.
Krok 15
Dílo otce a syna už stojí!
Ale nějak nám to nedrží napnuté. Vypínání lanky nepřichází v úvahu – po zahradě běhá pes. Fóliovník a pes by pak byla bitva kdo s koho.
Vyřeší to pilka a několik desek natlučených přes okraje plachty do podkladových trámů. Okraje plachty se dle přiloženého návodu mají přisypat zeminou, aby dílo neodletělo při prvním poryvu větru. Mno, moc tomu nevěříme.
Krok 16
Dílo je hotovo. Jsme pyšní, navzájem jsme se poplácali po ramenou a hlavně:
Těšíme se na úrodu!
A pár rad závěrem:
- určite si hlídejte si teplotu uvnitř. Rajčata to sice vždycky rozchodila, ale celkem 3× se nám podařilo nenechat otevřená okýnka a hezky se nám spálily. Rozdíl teploty venku a uvnitř, obzvlášť když svítí slunce, je opravdu velký.
- Už po prvním roce používání je jasné, že bude chtít vyztužit střecha. Při prudkých deštích se v ne-zrovna-ideálně vypnuté plachtě drží voda a zbytečně se namáhá celá konstrukce. Řešíme to ohnutím kusu kari sítě a připevňujeme ji na střešní část konstrukce. Zároveň si tím tvoříme oporu pro vyvazování rostlin.
- Příště bychom s fóliákem koupili rovnou opory pro rostliny. Především spirálovité opory pro rajčata. Jak ta se totiž jednou rozjedou, tak se hůře instalují. Nejlépe je rovnou zapíchněte hned při sázení.