Jak vytvořit chodník ze zatravňovacích dlaždic

Zahrada je místem klidu a odpočinku. Často však během deštivých období je podmáčená půda zdrojem frustrace. Pohyb po mokré trávě, zejména pak v jarním období, zanechává na trávníku zřetelné stopy. Nejen že si domů na obuvi přinesete spoustu nechtěného bláta, ale zimou vyčerpaný trávník dostává ránu s každou další blátivou vycházkou.

A co teprv příjezdové cesty k domu? Stačí se jednou projet po rozmočené trávě a zůstanou hluboké blátivé brázdy.

Pokud nechcete chodníky či příjezdovou cestu vybetonovat, nebo pokládat dlažbu, je dostupným řešením vytvoření chodníčků pomocí plastových zatravňovacích dlaždic. Ty vytvoří stabilní a čistý povch chodníku i příjezdové cesty, a zároveň ponechají volný prostor pro růst trávy. Nebo, pokud chcete chodník pohledově zvýraznit, tak alternativou je plochu s dlaždicemi vysypat menší frakcí drceného kamene, kačírkem, pískem, nebo mulčovací kůrou.

V článku si ukážeme jak na takovou instalaci a pokládnu plastových dlaždic. A nebote, zvládne to se základním nářadím opravdu každý.

1. Rozvrhněte si základní plán budoucího chodníčku

Nejprve si určete trasu kudy chodník nebo příjezdová plochá má vést. Trasa musí spojovat logická místa, která na zahradě často používáte. Typicky to je:

• napojení na stávající dlažbu,
• příchozí stezku k pergole, záhonům či zahradní lavičce,
• trasu ke skleníku, fóliovníku, kompostéru apod.

Zvažte potřebnou šířku a tvar budocího chodníku. Přímý chodník může sice vypadat fádně, ale je výhodný jako optimální trasa. Zakřivený a bohatě tvarovaný chodníček zase působí přirozeněji, ale je nepraktický, protože nachodíte více kroků.

Šířka chodníčku pro jednu osobu stačí 40 až 60 centimetrů. Při plánování je dobré se rovnou i odrazit od nabízených šířek zatravňovacích dlažeb. Ty se obvykle vyrábí v rozměrech 30, 40, 50 a 60 cm. Skládáním vedle se pak snadno vytvoří širší chodník, ale spotřeba kusů dlaždic se obratem zdvojnásobí.

Tip odborníka: Pokud si chcete trasu lépe vizualizovat přímo v terénu, snadno si to zjednodušíme použitím zahradní hadice, která drží dobře tvar. Hadici položíme na trávník a tvarujeme ji tak, abychom si naznačili tvar, jakým budeme tvořit chodník. Vytýčený tvar chodníku si pak několikrát projdeme, abychom odhadli případné nedostatky tvaru či šířky. Konečný tvar vyznačíme barevným stavebním provázkem a nebo značkovací barvou. 

Co potřebujeme:

• zahradní hadice nebo provázek pro vytýčení chodníčku
• značkovací barva ve spreji 

2. Volba vhodné zatravňovací dlaždice

Plastové dlaždice jsou k dispozici v široké paletě typů a velikostí. Vybírejte nejen podle rozměrů či barvy, ale zejména podle výsledného zatížení, kterému bude chodník nebo zpevněná plocha vystavená.

Obvykle platí, že větší a masivnější zatravňovací dlaždice snese větší zatížení. Prodejci obvykle uvádí výsledné maximální zatížení v tunách na m², nebo obecne vhodnost použití daného typu dlaždice pro chodníky, pojezdové plochy, vysoce zátěžové plochy apod. Pro pochozí chodníčky pro pěší stačí dlažby s výškou 3 až 4 cm a minimálním plošným zatížením.

Šířku dlaždice volte podle plánované šířky chodníčku. To proto, že obvyklé je kladení na délku (tedy delší strana dlaždice tvoří okraj chodníčku, zatímco na kratší straně se jednotlivé dlaždice spojují k sobě). Dlaždice je možné zkracovat pilkou na železo nebo úhlovou bruskou, ale snažíme se tomu vyhnout. Jednak je to pracnější, a také nebude takový chodník ideálně fungovat – přířezy se sníží jeho zatížitelnost. Proto je jednodušší volit dlažbu již rovnou podle požadované šířky chodníčku.

Nejběžnější barvou plastových dlaždic je černá, ale vyrábí se také zatravňovací dlažba v zelené barvě. Pokud se chystáte mít výsledný povrch zatravněný, tak na barvě nezáleží. To proto, že travní drn dlažbu brzy během růstu překryje a žebrování dlaždic nebude vidět. Pokud budete dlaždice vyplňovat kamennou drtí, nebo jinou výplní, tak barvu volte s citem k použité výplni.

Tip odborníka: Masivnější dlaždice jsou sice dražší, ale mnohem lépe se s nimi pracuje. I z rukou méně zkušeného stavitele vyjde velmi dobrý výsledek hned na první pokus. To proto, že slabší a méně robustní plastová dlažba rychle přizná každou nerovnost podkladu. Masivnější dlažba se také lépe tvaruje pilkou na železo nebo úhlovou bruskou, zatímco slabší má tendenci při formátování praskat. Zejména když pracujete mimo hlavní sezónu, kdy je chladněji a plast je přirozeně křehčí.

Možností pro zvýšení stability chodníčku a také tvarování do oblouku lze zajistit použitím plastových obrubníků, kterým se věnujeme v dalším článku. Plastové obrubníky a zatravňovací plastové dlaždice lze libovolně kombinovat.

3. Příprava podkladu chodníčku a instalace geotextilie

Vaši už dříve vytyčenou trasu chodníku vyčistěte od trávy a půdy do hloubky přibližně 25 až 30 cm. Celková konstrukce podkladu s takovou výškou (včetně dlažby) je pro účely chození dostačující. Předejdete tak pozdějšímu klesání dlaždic a vzniku nerovností. 

Tip odborníka: Před kopáním podkladu si promyslete, co chcete udělat s vytěženou zeminou. Ta je vhodná buď pro obohacení kompostu, jako substrát pro vyvýšené záhony a nebo s ní potěšíte sousedy. A pokud by ani sousedi nechtěli, dejte si inzerát a zahrádkáři vám za kvalitní zeminu "utrhnou" ruce. Jen pozor – v inzerátu neuvádějte slova jako ornice. Obchodování s ornicí je zakázáno zákonem.

Také se při kopání a odtěžování zeminy snažte kopat jen do skutečně potřebné hloubky a nenarušovat zbytečně podklad do větší hloubky. Snížíte tak potřebu následného hutnění.

Co potřebujeme:

• Rýč, lopatu a kolečka
• stavební metr pro určení hloubky výkopu
• geotextilii v dostatečné metráži

Podklad je potřeba oddělit od vrstvy kameniva kvalitní geotextilií. Pokud to neuděláte, hrozí riziko, že se vám zemina protlačí do vrstvy kameniva a podklad nebude stabilní. Postupem času se pak bude chodník "vlnit" a budou vznikat nerovnosti, které při čerstvé instalaci nebyly vidět. Jako geotextilie bude stačit tkaná zahradní textilie v gramáži od 90g/m² a nebo stavební netkaná textilie v gramáži od 100 g/m².

Geotextilii volně položte do vykopané brázdy pro chodníček na připravený podklad. V místech, kde navazujete jednotlivé kusy textilie na sebe, nechejte volné překlady přes sebe, stačit bude 10 cm délky. Na geotextilii pak už rovnou  nasypeme kamenivo.

5. Zhutnění podkladu z kameniva

Na položenou geotextili sypeme kamenivo, které nám vytvoří pevný podklad chodníčku. Obvykle se pro tyto účely volí velikosti zrn kameniva (tzv. frakce) buď 16/32 nebo 8/16. To jsou rozměry jednolitých kamínků v milimetrech.

Do podkladu můžeme použít i netřízené frakce, které se lépe hutní, ty mají označení 0/16, nebo 0/32. Kamenivo rozprostřeme do výkopu chodníčku tak, aby od konečné výšky povrchu chodníčku zbývala jen výška dlažby plus cca 3 až 4 cm rezervy. Tu budeme potřebovat na tzv. kladecí vrstu, kterou tvoří jemné kamenivo. Až na kladecí vrstu pak pokládáme samotné dlaždice.

V ideálním případě kamenivo zhutníme malou vibrační deskou o váze 60 až 100 kg. Tu si na pár dní za rozumné peníze můžete půjčit ve stavebninách nebo ve specializované půjčovně strojů.

Na zahutněné kamenivo nasypeme kladecí vrstvu kameniva z kameniva ve frakci 0/8 mm a srovnáme do roviny. Kladecí vrstva je vysoká 3 až 4 cm a už se nehutní.

Tip odborníka: Kamenivo nakupujeme v místní prodejně stavebních materiálů. Prodejci obvykle poradí, protože prodávané frakce se mohou různit podle způsobu výroby. Prodejci většinou i zajistí za poplatek dopravu na místo stavby.

Nakoupené množství kameniva se odvíjí od objemu výkopu. Ve stavebninách je obvykle uvedena objemová hmotnost, na základě které zjistíte kolik tun kameniva potřebujete. Když si nebudete jistí, mějte s sebou nákres a rozměry, poradit se můžete přímo při nákupu.

Co potřebujeme:

• stavební kolečka a lopatu pro nakládání a rozvoj kameniva
• kovové hrábě na srovnání podkladu z nasypaného kameniva
• lehkou hutnící desku 60 až 100 kg
• vodováha a stavební metr pro vyrovnání podkladu

6. Kladení plastových dlaždic

Z celé instalace je tento krok nejjednodušší, s nejviditelnějším výsledkem (a také bude bavit děti). Plastové zatravňovací dlaždice jsou navrženy tak, aby se snadno spojovaly. K pevnému spojení jednotlivých zatravňovacích dlaždic slouží systém zámků po jejich stranách. Některé dlažice pak mají i trny na spodní straně, které zajišťují pevnější uchycení do spodní vrstvy, a dlaždice pak "neujíždí" po podkladové vrstvě.

Dodržení předchozího postupu zajistí rovnou plochu chodníku a také jeho trvanlivost. Podle podmínek můžeme spojovat jednotlivé dlaždice přímo na finálním povrchu a nebo klást několik předem spojených dlaždic po menších dílech. Ke spojování jednotlivých dlaždic používáme gumové kladivo, nebo kousek dřevěného hranolu či desky a běžné kladivo.

7. Vyplnění dlaždic

Po položení dlaždic do hotového lože už zbývá je jen vyplnit zvoleným materiálem. Výplní může být kamenná drť, těžený kačírek a nebo substrát vhodný k osetí. Nenechávejte dlaždice prázdné – plnivo dodatečně stabilizuje dlažbu a chání ji před slunečním zářením.

Pokud budete dlaždice vyplňovat trávníkem, tak substrát a osivo smíchejte ještě před vyplněním dlaždic. Osetou plochu vždy dostatečně dlouho a pravidelně zalévejte.

Výplňový materiál nasypeme na dlaždice a obrácenými hráběmi rozmístíme plnivo do dlažby. Plnivo by nemělo přesahovat hranu dlažby.

Tip odborníka: V suchém podnebí nebo lokalitě s menším výskytem srážek volíme osivo vhodné pro suché podmínky. Naopak v nadprůměrně srážkově bohaté oblasti osivo do vlhkého prostředí nebo pro stinná a vlhká místa. Pro běžné prostředí volíme univerzální travní směsi s širokým spektrem travních druhů a odrůd travin.